Může umělá inteligence pomáhat při řešení sporů? Když se mediace potká s algoritmem…

Umělá inteligence dnes ovlivňuje téměř každý obor – od toho, co posloucháme na Spotify, až po to, jak se rozhoduje u soudu. V poslední době se AI začíná využívat i v oblasti mediace a řešení právních sporů. Může ale algoritmus skutečně nahradit lidského prostředníka? A na co si dát pozor?

V některých zemích se AI využívá k analýze právních rozsudků, předpovědi výsledků sporů a k návrhům právních kroků.

Tento přístup, označovaný jako prediktivní spravedlnost, slibuje rychlejší rozhodování, snížení nákladů a větší konzistenci v rozhodování.

Zní to výhodně – ale jen do chvíle, než si uvědomíme, že každý algoritmus je jen tak dobrý, jak dobrá jsou data, ze kterých vychází. A pokud tato data obsahují chyby nebo předsudky, výstupy algoritmu je mohou jen posilovat.

V americkém soudním systému se používá algoritmus COMPAS, který hodnotí riziko recidivy u obžalovaných. Výsledky tohoto algoritmu mohou ovlivnit výši trestu, kauce i podmínky - jinnými slovy životně zásadní rozhodnutí.

Podle šetření novinářů z ProPublica ale COMPAS zvýhodňoval bílé obžalované a znevýhodňoval černé – bez ohledu na reálné chování. Navíc šlo o soukromý systém, jehož fungování nebylo transparentní a nebylo možné se vůči jeho závěrům efektivně bránit.

Tento případ upozornil na to, že automatizované rozhodování může být nejen nepřesné, ale i nespravedlivé – a že nelze slepě věřit číslům jen proto, že pocházejí z počítače.

Evropská unie jde výrazně opatrnější cestou.

Systémy jako COMPAS by dnes spadaly do kategorie „vysokého rizika“ podle nového AI Actu, a musely by splňovat přísná pravidla transparentnosti, kontroly a lidského dohledu.

Už nyní platí v EU článek 22 GDPR, který garantuje právo nebýt předmětem rozhodnutí založeného výhradně na automatizovaném zpracování, pokud má toto rozhodnutí významný dopad na osobu.

AI se nyní testuje i v oblasti mediace, tedy mimosoudního řešení sporů.

Algoritmy mohou navrhovat kompromisy, analyzovat data z předchozích případů, a dokonce odhadovat pravděpodobnost úspěchu určitého postupu. To vše může probíhat online, bez nutnosti fyzické přítomnosti.

Výhody? Nižší náklady, úspora času a efektivita. Nevýhody? Algoritmus neumí vnímat emoce, budovat důvěru ani navrhnout kreativní řešení.

A pokud není jasné, jak a na základě čeho algoritmus rozhoduje, může to vést k nedůvěře, nebo dokonce k neetickému výsledku.

AI v právu a mediaci může být užitečným nástrojem, ale nikoli náhradou za lidské rozhodování.

Budoucnost pravděpodobně přinese hybridní model – tedy kombinaci lidské empatie a odbornosti s analytickým výkonem technologií.

Hledáte pomoc v řešení právních sporů? Obraťte se na náš tým – rádi vám s právními možnostmi poradíme!

Photo: Person Holding Gray and Black Compas by Pixabay from Pexels: https://www.pexels.com/photo/person-holding-gray-and-black-compas-220147/